Hmyz v Čechách.

Z hmyzu se stává potravina, kdy začne platit novela nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách (2015/2283). „Hmyz je řešením pro důchodce, kteří mají málo peněz na výživu.“ Říká šéfkuchař Petr Ockneht.

„Dlahý milovaná tšéši…

… Vy řžíkat, že EU vám ubližovat! To nény plávda! My všechna úředník v Brusel tolik milovat čéská lid, muž, klásná žena i déti a miminko! A starat o nich všetky jako o vlastná déti! Vy mít všechno co chtít a po čem toužila!

EU parlamenta samá geniální nápad. Nekouřžit v hospod, kadežnice né přžstýnek, olůvko do pneumatik né z olovo, česká učitel né napomínat zlobivá student. Vy moudlá volby komunist. I v Brusel mnoho. Vyplávět nám o hodná Marx a Engels a my blzo napodobit. My v Brusel stavěla pomník plo váš milovaná nálodní hldina Švejk a Jála Cimlman. Váš zlobivá přžézident brzo končit a my ladost a volat hulá! Zeman nevolit, Dlahoš hodná. On sedět a mlčet!

Šumava né stlomy, ty odvést k nám a my schovat plo vaše děti v budoucnost. Žádná zlobivá Čech nemít zblaně a nesčílet. My zlobit! My v parlament EU velmi vzdělaná lidi, my všechno o vás vědět, že vy sousedit s Polsko a Maďalsko. My vám zvýšit kvóta na lovit lyba ve vašem Kaspické mořže, ale jestli vy zlobit, my vás donutit až k pláči, jak řžíkat polučík Dub ve Švéjkovi kniha.

Ploč nekteřžý z vás chtít blambola pěstovat? My dodat móc doblá blambola. Nekteřžý z vás chtít plase čuník vychovávat. Ploč? U nás lepší plase i oveček a kuže z Irsko. A hodně kvalitní maso z Brusel vůl vy papat za málo peníze vy chytlá lidi. My oplavdu stalat o Havlova republik a postavit nová obchod řžetězce oni chovat v česku jako oplavdová táta a máma. Vysoká plat plo plodavač, olej natřžít čerstvý uzenina, kuřžata pumpovat vóda. Vod vánoc a velká písmena napsat co Brusel dát do česká buřt. Maso nený zdlavá! My zkusit dát tšéšká chudoba jíst jídlo pro pes a kočka, nebo výtečná ptačí zob. Vy vidět jak vam moc chutnat.“   

Přiznávám, že tento text není z mojí hlavy, jen jsem ho málo upravil. Koluje internetem a také přiznám, že podobný sarkasmus si mě vždy získá. Nepochybuji o tisících dalších lidí s nadhledem, kteří dokážou vyřešit rozlezlé šváby v bytech a dělat si srandu sami ze sebe.

Trochu vážněji.

I když v EU máme jiné chutě, od ledna opravdu bude možné na celoevropské úrovni prodávat a servírovat hmyzí pochoutky. Budeme péci třeba z mouky, vyrobené ze sarančat, nebo kousat müsly ze švábů. Můžem se těšit, že Evropská Unie „zúřaduje“ a doporučí mnoho dalších pochoutek a potravin z různých brouků. O něčem takovém se mi doteď ani nezdálo a ejhle, od ledna můžeme i v Českých restauracích pojíst pár moučných červů.

Jenomže opět mě napadá otázka. Budou znova i červi dvojrychlostní? Obyvatelé střední a východní Evropy nejenže mají výrazně nižší platy než lidé na západě, ale i jiné chutě. Například, jinak chutnají prací prášky známých značek na západě a u nás? Jisté je, že mají lepší prací účinek než ty, které se prodávají ve východní Evropě. Dříve než Jurečkovy testy, na to přišli normální spotřebitelé, kteří už dávno perou běleji než bíle.

Ještě vážněji.

Snad všichni spotřebitelé ve střední a východní Evropě byli od počátku 90. let minulého století až donedávna skálopevně přesvědčeni, že v prohýbajících se regálech obchodních řetězců je konečně bohatý a rozmanitý výběr kvalitních potravin. Málokdo si však uvědomil, že ve skutečnosti jsou téměř všechny potraviny a další spotřební zboží vyprodukované jen několika málo společnostmi, které navíc,  pohlcují další výrobce a firemní značky.

Jenom neradi si tuto okolnost připouštíme, ale fakta hovoří jasnou řečí. Průmyslová výroba potravin, kterou v rukou drží jen několik nadnárodních korporací, zaměstnává chemické laboratoře, kde se experimentuje s tím, jak lidem dát chuť, vůni a možná i různé nemoci, které tyto chemikálie způsobují. Protože korporace a holdingy spoluvlastní i farmaceutický průmysl, nebo výrobce pseudoléčivých potravinových doplňků. Jde o další peníze o další bysnys.

Monsanto Company je nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů, pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů; též je to zdaleka největší producent geneticky modifikovaného obilí. Na trhu zemědělských komodit vlastní 70 - 100 % podílu některých geneticky modifikovaných plodin. Po akvizicích G. D. Searle & Company, Seminis Inc a dalších se stala jednou z největších zemědělských společností na světě. O vývoj jejích produktů se stará její sesterská společnost Monsanto Technology LLC.     (Zdroj: Wikipedie)

Jedním z výrobků Monsanta je známé umělé sladidlo sacharin, které se začalo synteticky vyrábět z toluenu. A sacharin ještě i dnes můžete potkat v mnoha nápojích a sladkostech, protože se používá místo cukru - toto sladidlo je totiž až 500krát sladší než cukr. A i když studie na zvířatech potvrdily, že po dlouhodobé konzumaci se u nich objevila rakovina močového měchýře, dělohy a kůže, sacharin se ještě i dnes vesele používá nejen v České republice a na Slovensku, ale ve většině ostatních zemí světa. Lobbing Monsanta nezná zábran.

Dalším sladidlem, které v pravém smyslu slova dobylo svět, je aspartam. Ten aspartam, který byl v roce 1980 díky třem nezávislým vědeckým studiím zakázán americkou vládní agenturou Správa potravin a léčiv. Ani to však nezabránilo používání aspartamu v potravinách a již na konci roku 1983 se začal používat jako sladidlo v nealkoholických nápojích. S aspartamem se můžete setkat i u nás - je ve většině "light" nápojů známých značek od Coca-Coly Zero přes Kofolu bez cukru, až po slazené minerálky. Mnozí lidé o tom nemají ani tušení, protože životu nebezpečný aspartam se dnes již skrývá za označením E 951.

Vraťme se domů.

Naše vylepšené východoevropské potraviny se po několika posledních testech kvality, staly výbušným tématem. Ministr zemědělství Jurečka, chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání a o řešení kvality. Ale výbušné téma působí jen na naše občany. Pokud by evropské orgány začaly připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít ve stejném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla být podle Jurečky nejdříve za čtyři roky. V případě ochrany spotřebitele, by legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka. Nato vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem pracích prášků zabývalo okamžitě.

Možná se mýlím, ale výbušnost ministra Jurečky je dobře zahraná. Při tom i on musí vědět, že za rok projde jeho žaludkem až jedna tuna potravin. Pokud budou tyto stovky kilogramů jen hromadou náhražek a chemických látek, tak to každého člověka, dříve nebo později, poškodí. Mimochodem, z ministerských platů budou výsledky sytosti z kvalitních potravin, daleko komplexnější a zdravější  než z konzumace levného jídla.

Asi další bysnys.

Těch přídavných látek, které "vylepšují" potravinové výrobky, jsou stovky. Jsou to různá barviva, konzervanty, antioxidanty, kyseliny, zahušťovadla, stabilizátory, emulgátory, regulátory hustoty a různé jiné chemikálie. Lidé by se už konečně měli rychle probudit ve válce, kterou s požehnáním Evropské Unie, jim vyhlásil potravinářský průmysl. Kupodivu, moučné červy na našich talířích nám EU dopřeje ihned, legislativní tanečky nebyly potřeba, nebo o nich nevíme. Bude to další bysnys.