Má volič na výběr?

Moje schopnost tolerance se přiblížila nule. Průzkumy veřejného mínění se nejen mýlí, ale volby specificky manipulují. Nebýt předplacených průzkumů, ubylo by nerozhodných voličů a kýblů vylévané špíny.

Naivita a stádní reflex.

Když před lety  pominulo volební nadšení ze svobody, jsem k volebním urnám přestal docházet. A docela dlouho jsem žil s názorem, že při malé účasti voličů se lídři a kandidáti zastydí, odstoupí a příště normálním lidem nebudou otravovat život. Proto také některé agentury kromě „odhadů výsledků“ zveřejňují i takzvaný „volební potenciál“. A tak průzkumy veřejného mínění, společně s volebním systémem, jsou v mlze a daleko od skutečné nálady ve společnosti. Po zkušenosti „svobodných“ devětadvaceti let se snad konečně stádní reflex zmenší.

Mám dojem, že nejsem sám, kdo cítí, že tyhle volby do parlamentu jsou jiné. Jak se říká, láme se chleba! Vidím to na sobě a ostatních, kteří v minulých letech byli relativně ve volebním klidu. I když volební systém je stejný, tentokrát se možná, něco změnilo. Jenomže český volič opět nemá možnost svobodné volby, protože musí volit jen menší zlo. Jen mimořádně rozhádaná koaliční vláda i rozhádaná sněmovna snad přispěje ke změně. Protože jako dřív, nejsou politici schopné formulovat budoucí rozvoj republiky, natož plnit sliby. Opět se zajímají o horizont jejich čtyřleté vlády a příležitosti z ní vytěžit hlavně osobní a stranický zisk. A tak našinec občan, který především hájí svou holou existenci, bloudí mezi domácími hochštapléry a světem plným křivd.

Jak dlouho ještě budeme ochotni tento stav snášet? Už zase jsme sledovali volební studia a tváře politických spasitelů, kterým nevadí některé skandálně špatné zákony a hlavně ty důležité zákony, které už dvacet let leží někde v šuplatech poslanecké sněmovny. Nestydí se ani někteří budoucí „noví“ spasitelé poslanci, kteří už pamatují potrhaný samet i největší tuneláře naší země. Dlouho jsem si myslel, že Zemanova slova o spálené zemi patří do hloupého koloritu jeho názorů a bonmotů. Jenomže požáry skutečně jsou a celá léta je nikdo není ochoten hasit. Dobře si pamatuji, jak Havlův následník Václav Klaus si přál více Viktorů Kožených a nevěřím, že nevěděl, která bije.

Trocha historie nikoho nezabije.

Předchůdce a vzor všech současných zlodějů Kožený, se vrátil z Ameriky se dvěma tisíci dolarů. To byl jeho osobní vklad do privatizovaných miliard a příklad, jak dokonale rabovat zaběhnuté firmy přes investiční fondy. Nechce se mi pátrat, kolik zisku ulil na svá konta v zahraničí, ale nedá se zapomenout, jak dokázal rozprodat flotilu československých zámořských lodí i s přístavem v Hamburku. Zdeněk Bakala prý přijel z Ameriky už jako bohatý muž. Je třeba také připomenout, že Václavu Havlovi na hradě, dělal s přítelem Karlem Schwarzenbergem poradce. Velkozloděj Bakala je dnes jeden z nejbohatších čórkařů v Čechách a za zlodějiny nikdy nepostžený.

Bakala: „Nazdar Vašku, něco bysem potřeboval.“Havel „Fajn soudruhu, …teda promiň Zdeňku!“ Bakala:„No, potřeboval bych pučit čtyři miliardy.“Havel: „Hele; ale banky už jsou předlužené a budou krachovat- no ale pro tebe něco vyhrabu.“ „A na co vlastně to chceš?“ Bakala:„ Na uhlí.“ Havel:„No dobrý, ale čím budeš ručit?“ Bakala:„No přece tím uhlím, ty vole.“

Ticho před bouří.

Ale ještě v pondělí, v nuzných podmínkách zasedala poslanecká sněmovna nad novou putnou dalších splašků okolo těžby lithia. Politické strany se domnívají, že takzvaný nerozhodnutý volič sleduje nové divadlo a s napjatým zájmem, si dělá čárky, kdo kolik kýblů špíny vylije. A podle čárek půjde volit spasitele. Usalašení blahorodí však stále nechápou, že občana zajímá především jeho práce, jeho sociální situace, jeho přátelé, jeho osobní život a rodina. Proto nemůže před politikou uniknout! A jaké pocity má občan, jehož vrcholoví politici se navzájem urážejí a na sebe podají trestní oznámení... ?

 Tak zítra…

 Na to, co tehdy zmizelo a mizí, po každých volbách doplácíme znova a znova. Ale nejsou to jenom peníze, ty jdou vždy nějak nahradit, přestože státní pokladna nemá jiný zdroj, než co do ní my občané vložíme. Horší je, že již dlouhých dvacet devět let trvá nekontrolovatelné salašení našich blahorodích. Navíc, z morálky a mezilidských vztahů se stala sprostá slova. Bohužel, zároveň tolik času trvá nová, tak zvaná parlamentní demokracie. Proto už není možné, aby se další blahorodí nestyděla vládnout, bez podpory voličů. Proto jsem změnil názor a k volbám půjdu.