Máme na hony vzdáleno.

Bohužel, máme tu vlastnost, že do voleb válčíme, a po volbách nerespektujeme vítěze. Už mám po nechutenství předvolební kampaně znova narušené trávení. Od neděle mě znova a znova za krk funí ti dva. Poražený Drahoš i Zeman.

Myslím, že pro většinu obyvatel volby skončili vyhlášením výsledků. Vždyť matky samoživitelky znova řeší, kde vzít peníze pro děti na školní obědy. Z čeho zaplatí vdova důchodkyně tržní nájem bytu v Praze na Žižkově, nebo jak ten nájem zaplatí rodina se školními dětmi, když táta včera přišel o práci. Jenomže pro mnohé Drahoš prohrál – neprohrál, jak sám svou porážku pochopil. Takže jeho příznivci nyní musí hledat způsob pokračování jak zhodnotit investované peníze a znova otravovat další občany.

Máme Drahoše.

Tedy, podle svých slov Drahoš prohrál – neprohrál a postupoval čestně. Jenomže si nevšiml, že teď mu čumí sláma z bot. Sláma ze dvora, kde stahoval králíka. Mimochodem, že si Drahoš vybral k demonstraci svých kvalit zabitého králíka, názorně ukazuje, že chtěl kandidovat i pro lidové vrstvy. Jeho poradci ale zapomněli, že na vesnici umí králíka stáhnout každá ženská, takže ohromil jen „chlapáky“ typu Kocába z pražské kavárny. Já jsem to uměl taky jako kluk, jenže z poslušnosti vesnického chlapce, ne jako natrénovanou komedii pro televizi.

No, každý jsme ňáký.  Vedle pracantů jsou i ti, kteří léta žijí z několika politických funkcí najednou. Někteří borci zvládají několik správních rad, starostenství i poslanecký mandát. A jsou mezi námi i supermani, kteří si k tomu střihnou ještě Hejtmanství. Přidám fakt a domnívám se, možná i poučení. Je zřejmé, že společnost nerozděluje Zeman a je mi líto, že těch, kteří jsou zaháčkovaní, představují jen malou naději pro skutečně demokratickou změnu. Jestlipak k stranickým  superfunkcionářům  dolehla předvolební vybičovaná atmosféra, že někteří voliči Zemana, se ke své volbě báli přiznat i kamarádům v hospodě?

Na hony vzdáleno.

Protizemanovská propaganda se stále musí přiživovat a porážka stoupenců pražské kavárny, za kterou se skrývají i strany jako STAN, KDU-ČSL, TOP 09, ODS, nebo jednotlivci intelektuálové, už začali vyvolávat další tlak. Klid na práci tak máme – nemáme, jak pravil státník Drahoš. I ČT se snaží, a zároveň nám vnucuje, co si o tom máme myslet.  Že Drahoš prohrál – neprohrál, nezní moc přesvědčivě, přesto o jeho potrhlé pravdě nás mnozí redaktoři přesvědčují. I veřejnoprávní ČT je v područí hlavní pražské vlny. Televizní žurnalistika, která je pro starší diváky svatá, by měla ctít základní a v lepších časech prověřená pravidla dobré a profesionální novinařiny.

A tak si troufám tvrdit, žeČeská televize, v době prezidentských voleb, opětovně předvedla, že je propagandistickým nástrojem, který má převážně politické a málo informační cíle. Veřejnoprávní Česká Televize předvádí poplatnost době a zůstává od pravého poslání svobodné a demokratické žurnalistiky na hony vzdálena. Vlastně jenom někdy, pokud vysílání přinese větší sledovanost.