Společně plivejme.

Kdo neplivá – není Čech; tak mně připadají současné dny. Na místo radosti z pětadvaceti let demokracie a svobody se společně topíme v jedovatých slinách. A moje špatná nálada je tím větší, že jedovaté sliny vytékají i z veřejnoprávních medií. Nic na tom nemění ani velké množství vysílacího času věnovanému autentickým záběrům a vzpomínkám na listopad 1989.

Zeman je Čechem jako poleno jenomže prezidentem. Proč se divit, že mu z huby (snad nepoužívám sprosté slovo), také nějaká ta jedovatá slina odkápne. Ostatně, je jenom člověkem! A navíc mimořádně vzdělaným a sebevědomým, což mu mnoho podprůměrných a věčných studentů, typu Benda, nedokáže odpustit. A taky se nedivím, že neodpouštějí ani potrefené novinářské husy.

Současná, protizemanovská, mediální kampaň je ubohost politiky. Určitě se někomu hodí, jako zástěrka zásadních problémů, možná i odkazu 17. listopadu. Před dvaceti pěti lety mnohé z nás spojovalo heslo: „Nejsme jako oni!“ Co a kdo lidi spojuje teď? Samet se už dávno potrhal a dnes společnost ovládají peníze, nesnášenliví politici, cynizmem rozleptané soužití a reklamní a bulvární novinářská agresivita. Na druhou stranu, by prezidentské slovní úlety neměli zapadnout pod koberec!  

Chtěl bych říci, když pan Moravec ve „svém“ včerejším, nedělním pořadu nazval uplynulý týden;  týdnem ostudy, náladu ve společnosti docela určitě nezměnil a nepovzbudil. Myslím, že mnozí hned pochopili, kam Moravec zacílil. Rozhodně ne na odsouzení demonstrací, na házení vajec a vystupňovanou hysterii proti hlavě státu.  Protože  na ruské „vězeňkyně svědomí“ má prezident jiný názor než se prezentuje v médiích? Těším se, až Zeman pojmenuje výlet redaktorky  ČT paní Tvarůžkové, která za křehkými dívenkami Naděždě Tolokonnikovové a Marušce Alochinové, odletěla do Londýna udělat rozhovor. (v Semaforu tomu Šimek s Grossmanem, říkali intrvíjůk)

Mnohé zemanovské bonmoty zní různým uším, různě drsně a nemá smysl se v nich patlat. Vždyť jsou to jenom slovíčka, jak říkal exprezident Klaus. Měli bychom žít lidsky mezi lidmi, jak říkal v roce 1947 pražský primátor a předseda Národních Socialistů Zenkl. Než jeho stranu do roka rozprášili Komunisti a než byla zapomenuta. Rád bych ještě dodal, že nezbývá než odpouštět, jak říkají křesťané.

Málem bych zapomněl! Ještě se musím zmínit o „užitečných idiotech“ na protizemanovské demonstraci s červenými kartami v den výročí 17. Listopadu 1989. Možná desetitisícová masa se skutečně červenala. Docela jsem si připomněl dětská léta, když jsme, jako užiteční idioti, mávali sovětskými praporky. Kdo dnešní mladé lidi aktivizoval? Myslím, že je nepřijatelné, aby i veřejnoprávní media napomáhala téhle akci. I v tom smyslu, že se nejméně týden dopředu v ČT oznamovalo, že se nějaká, taková akce připravuje.

A také si nedokážu vyložit červené mračno nad demonstranty v ulicích Prahy. Někdo otevřel zapomenutý sklad z praporky, z doby vlády jedné rudé strany? Nebo štědrý sponzor nechal rudé karty vyrobit? Pro mě je to záhada! Informaci z internetových novin Novarepublika. cz neberu vážně, ale „na každém šprochu je přece pravdy trochu.“  Prý TO organizovalo americké velvyslanectví.

Škoda, že na závěr nemohu přidat zážitky z klukovských let ze soutěží v plivání na dálku. V tomhle blogu, ani v naší pokrytecké společnosti už není místo. Kdo si myslí, že pokrytectví před pětadvaceti lety bylo větší – ať po mě hodí kamenem.