Ortel nad adventem.
Jednou snad, někdy budeme žít v zemi, kde bude všude okolo přátelský svět, kde laskavá hospodyňka šukající po kuchyni i pro pírko za plot skočí. A lidé nebudou žít ve svých vybetonovaných zákopech a budou jeden druhému naslouchat a budou si vyprávět, aby si oddechli od hlasování pro zlatého slavíka a hrůzných zpráv v televizi.
Adventní zastavení.
I když v dnešní době není moderní zabývat se minulostí, snad teď v době adventu, mě i drsňáci podobní Ortenovi, prominou. Rád vzpomínám na chvilky z dětství, když babička na peci sušila šišky pro husy. Vedle jsme se posadili na vychládající pláty kamen a vyprávěli. Světnici osvětloval blikající plamen petrolejky a já se těšil na Ježíška. Vůbec mně nevadilo, že elektrická energie se v domácnostech vypínala, protože ji víc potřebovaly v továrnách, protože plnění pětiletého komunistického plánu, mělo přednost.
Potom, každé ráno, husy čekalo krmení. Odvracel jsem oči, když babička husu zaklekla a namočené šišky, postrkované její rukou, putovaly do volete. Vždy jsem chudáka husu litoval, protože musela polykat i když se jí nechtělo. Před vánočními svátky už byla husa vykrmená, že se sotva postavila na nohy. Však když jsem se později zakousl do krajíce chleba a husí sádlo mně stékalo po puse, jsem zapomněl i na zmíněné elektrické výseče. (Svícení „voňavou“ petrolejovou lampou.)
Z té doby mně však v paměti utkvělo ještě mnoho jiného. Že dříve lidé opravdově věřili! V rodinu, ve vlast a národ, slovům, starým zvykům, pohádkám i v Boha, někdo i v komunismus… Ne všechna víra a ideje byly správné, ale jedno té době nelze upřít. Člověk žil s vírou něčeho vyššího, s vědomím něčeho lepšího a hlavně pocitu sounáležitosti. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že za posledních dvacet sedm let, byli lidé přinuceni dupat jeden druhému po zádech a nevěřit nikomu a ničemu.
Nové náboženství?
Kde se tohle nové náboženství velkého Ega vzalo? Samozřejmě – lidé se drží příkladů! Máme vůdce, schopné zřeknout se nakradeného majetku? Politiky schopné pozvednout morálku společnosti, svým osobním příkladem? Lepší, když si odpoví každý sám. Všichni jsme si velmi, ale velmi rychle, zvykli na pohodlí, spotřebu a konzum. Tím pádem jsme otevřeně, nebo skrytě v zajetí závisti. Závidíme si, kdo kupuje větší a větší auto, značkové zboží a kdo odjíždí lyžovat do Alp, nebo na exotickou dovolenou.
Jóóó… Vlastně do mého adventního zastavení velmi zasáhla další zpolitizovaná kauza; nedělní volba Zlatého slavíka. Tedy – toho stříbrného. Řekl bych, že Tomáš Ortel je příkladným produktem zmíněného nového náboženství. Dokázal nastavit zrcadlo pravověrným havloidům a pravdoláskařům, když při protiútoku použil jejich zbraně. Ukázal jejich prázdnotu, jakou v naší společnosti představují.
Někdy už před rokem jsem na netu slyšel jeho Píseň o mé zemi. Trošku mi připadlo, jako bych v sedmdesátých letech tajně hrál a poslouchal Karla Kryla. Mimo jiné, za nedlouho všechno přikryl havlův samet a Kryl byl z mainstreamu vymazán. Jsem si takřka jistý, že Ortela stihne stejný osud. On také věří tomu, o čem zpívá a hlavně zpívá pro vděčné obecenstvo.
Čas na častušku.
Ortel: Zastavte čas, přišli jsme zas, probudit vás, než ztratíme hlas… Zastavit stát, budeme hrát o věcech, který se neměly stát… No tak pojď blíž, ať uslyšíš příběhy, kterým sám neuvěříš…
Jóó za tím mořem piva zakázali práci… Tuhle písničku zpíval Jan Werich, a já se o ni s kytarou pokoušel už jako větší kluk. Častuška to sice nebyla, ale i vesnický komunisti dokázali rozpoznat, že písnička je sranda a satira. Jenomže současným, jinak vybarveným komunistům už satira nechutná a na přemýšlení, natož adventní zastavení, jim nezbývá ani čas.
Karel Stýblo
Povídání na neděli.
Tak – ňák mám neodbytný pocit, že rozum se vytrácí jako pára nad hrncem. Laskavý čtenáři, prosím, nezlob se. Dříve jsem rád komunikoval naživo a tvrdil jsem, že i diskuze v hospodě je obohacující.
Karel Stýblo
"Člověk by chtěl být gigantem - a je ho*no kamaráde."
Předpokládám, že Švejk, na rozdíl od dnešních vůdců, by na záludné otázky života, nebo smrti, odpovědi nacházel. Poradil by si i s tím, že televizní šlapání v ho*nech hodně smrdí.
Karel Stýblo
Krizový premiér.
Ten člověk nemá schopnost stát se rozhodným vůdcem našeho místního politického divadla. On totiž postrádá herecký talent a na divadelní scéně sněmovny, už nestihá být ani kandrdasem.
Karel Stýblo
Naděje pro Babiše
Každý normálně vnímavý člověk si okamžitě uvědomí, že když hoří, musí se hasit. Až potom začne hledat viníka požáru. Jenomže řada našich spoluobčanů do poslední chvilky fouká do ohně a ještě navíc, brání z hořícího domu
Karel Stýblo
Reminiscence
Kdo to ví? Že naše křesťanské Vánoce navazovaly na pohanské svátky zimního slunovratu. V tomhle směru bylo nové křesťanství obratné a trpělivé.
Karel Stýblo
Přihodilo se ...
Proč se dokola omílá neschopnost současné vlády a proč se dnes už nenajde nikdo, kdo by mohl úspěšně apelovat na lid? Odpovím. ,
Karel Stýblo
Pompézní Pompe. (Dozvuky.)
Užívali jsme si návštěvu amerického ministra zahraničí Mika Pompea? Mediální nadšence samozřejmě vytvořila Česká televize, která se v úterý na celý den přestěhovala do Plzně. Zkoumala, připomínala a analyzovala každý Pompeův krok.
Karel Stýblo
Za plachetkami se hrdinové jen těžko skrývali.
Babišovi ani ostatním šestadvaceti premiérům nevadí, že porušili článek 310 Smlouvy o fungování Evropské unie? Ve zmíněném bodě se EU vydávat dluhopisy zakazuje. Proto bych řekl, že EU opět obešla svoje pravidla.
Karel Stýblo
Zodpovědně.
Pan Kupka a předseda ODS Fiala mluvili při posledním jednání PS zodpovědně. Velmi zodpovědně předváděla dokonalou demagogii i ostatní opozice. Jako bych slyšel rádoby „konstruktivní kritiku“ za komunistické éry.
Karel Stýblo
My Češi zaplatíme?
Na tuhle otázku by mohla být lehká odpověď, ale národe Český, buď živ! Samozřejmě zaplatíme my všichni, což nám pamětníkům lehce připomíná komunistickou RVHP v mých školních letech a hodiny Občanské výchovy.
Karel Stýblo
Dary za nezodpovědnost.
Právě teď se řeší pomoc pro ekonomiku. Budou se rozdávat peníze pro strategicky důležité firmy, nebo všem, co podnikají? Jistě dostanou i zombí firmy, od kterých státní rozpočet nikdy neviděl ani korunu.
Karel Stýblo
Viry slov, aneb COVID ve víru.
V té povodni slov se pokusím své výrazivo dále neředit. Už jsem před čtrnácti dny, trochu rouhavě napsal, že jsme dostali facku, aby se lidi vzpamatovali. Bude tenhle políček stačit, abychom si začali vážit dobrého bydla?
Karel Stýblo
Koronavirus v torně.
Mutti Merkel, měla byste konečně přiznat, že za vaším občasným třesem je další Erdoganova dávka uprchlíků. Především vás dohnalo svědomí otevřených náručí pro migranty a konečně jste se zalekla utopického multikulturalizmu.
Karel Stýblo
Proč se mně EU znelíbila.
Možná ještě před dvaceti lety jsem fandil společnému vývoji Evropy. Vždyť naši předci žili stále ve strachu o svou svobodu. V Habsburském císařství, z Turků, v Hitlerově věčné říši a nakonec jsme sedli na lep stalinskému projektu.
Karel Stýblo
Smrťák.
Kdo by to řekl, že další z hrozby lidstva je pod mikroskopem podobný našemu slunci s jeho zářivou koronou. U nového koronaviru, jde o další zmutovaný vir ze čtyř rodů, které způsobují, někdy i závažná onemocnění zvířat i lidí.
Karel Stýblo
Hloupá Evropa.
Za posledních 30 let se emise oxidu uhličitého ve Vietnamu zvýšily 984x, v Bangladéši 510x, v Číně 354x, v Indii 305x, v Saúdské Arabii o 285% ... atd. Uvádí se, že světové emise do dnešních dnů vzrostly asi na 38 miliard tun CO2.
Karel Stýblo
Zítra se bude tančit všude. (Povídání na neděli.)
Budovatelské častušky se už dávno nezpívají, proto by rok 2020 podle numerologů mohl být šťastný. Bohužel, první dny roku 2020 se hned z kraje nepovedly.
Karel Stýblo
Vážený pane Mináři!
Nechci Vám radit, zesměšňovat ani odsuzovat. Ale jenom proto, že advent a vánoční svátky je čas k usebrání, dovolím si pár slov ke kampani Milionu chvilek, které nerozumím.
Karel Stýblo
Listopad před deseti lety – vzpomínka.
Ponecháno bez úprav, přidám jenom nový úvod: Těžko posoudit, kdo byl věrný myšlence, a kdo své peněžence. Kdo měl talent rozhodovat, nebo se nechat pohodlně unášet proudem.
Karel Stýblo
Dostali jsme jenom šanci.
V listopadu 1989 jsme ji dostali všichni, ale dnes se jako pamětník cítím nadbytečný, navíc jako škůdce. Protože dnešní mladí nevěří, že jsme si také přáli a věřili ve svobodnou a lidsky solidární společnost.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 326
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 773x