Ztracená soudnost.

Veřejná media úplně ztratila zábrany. Běžný občan čtenář, či divák jen těžko rozezná rozdíl mezi seriózností, nebo bulvárem. I když výraz „bulvár“ v případě faktické mystifikace občanů není až tak od věci.

Slušnost už taky není to správné slovo, stačí se podívat na internet, nebo do poslanecké sněmovny. Verbální výlevy, včetně některých poslanců se někdy hodí mezi opilce v hospodách čtvrté cenové skupiny. Dnešní mediální scéna je tím sledovanější a televize si ráda přilepší. Novinové články, fotografie a televizní reportáže ztratily základní úctu vůči lidské společnosti. Na televizní reality schow, některé reportáže a jiné pořady, by ještě v nedávné minulosti většina slušných lidí nekoukala.

Samozvanci.

Teď, po propadáku „systémových“ volebních stran nepochybuju, že mainstreamový mediální prostor má i jiné starosti aby dokázal, že lži nezačínají jen tam, kde končí signál ČT. Chudáci novináři; jak mají interpretovat Kalouskův „Demokratický“ blok? Seskupení, které cíleně lže, že zastupuje jednotný šik 1,4 miliónů voličů a to je jenom o 100 000 lidí méně voličů, než volilo Babišovo hnutí ANO. Účelové spojení, které má jediný úkol, a to zajistit svým vysloužilcům alespoň korýtka, když plná koryta vyschla.

Kalousek do svého projektu nemusel nosit žádný program, jenom stačilo v politických matadorech, vyvolat pořádný strach z budoucnosti. Takový strach, že Fialovi modří ptáci, Bělobrádkovi  prospěcháři a STAN s prošlou lhůtou Gazdíka, mu zobou z ruky. Na adresu těchto politických dinosaurů jen dodám, že lživou propagandu demokracie unese. Strach z opravdové demokracie mají jen samozvanci, protože lidé prohlédnou jejich manipulace s pravdou a jejich korupční jednání. Proto teď jejich jedinou politickým programem je vláda bez Babiše a Hrad bez Zemana.

Samovzdělanci.

Ještě nutno dodat, že lidovci jsou, mimo jiné, podepsáni pod Babišovým EET. Stejně tak se podíleli na Kalouskem kritizovaném rozpočtu pro rok 2018. Trošku později, v předvolebních choutkách, Gazdík se STAN přeběhl do lůna KDU- ČSL a než Kalousek zareagoval, se volební koalice halasně rozpadla. Škoda, že Kalouskův blok je jenom pro oko, jen pro komediální zvolení orgánů poslanecké sněmovny. Před skutečnými volbami, by bylo mimořádně zábavné sestavování spojené kandidátky. Kalousek, Bělobrádek, Gazdík…! Kdo by těžil lithium?

Takže, „Demokratický“ blok je vylhaný a nikdy neměl a nemá mandát 1,4 miliónů voličů. Snad jenom 48 samovzdělaných poslanců. O jeho význam, spolu se svým tvůrcem Kalouskem, se snad budou zajímat jen orgány v trestním řízení, jinak upadne do zapomnění. Je však faktem, že nyní naše rozdělená společnost hodně mentálně kulhá. Všichni novináři, televizní moderátoři, všichni klientelisté, korupčníci, všichni kmotři a mafiáni se obviňují ze lži, pravda nikoho nezajímá. Jedni věří Babišovi a druzí jsou sešikováni v antibabišovské „demokratické“ frontě. Místo racionality se mobilizují emoce a místo zodpovědné politiky se dělá čistokrevné politikaření.

Léčivé ohlédnutí.

 Vzpomínám si, jak před dvaceti lety, veřejnost znechuceně reagovala na bulvárního fotografa, který zveřejnil snímky, dnes již zesnulého prezidenta Havla. Z protilehlé střechy vyfotil nemocného prezidenta v nemocničním pokoji po operaci rakoviny plic. Bylo zřejmé, že tehdejší prezident bude řadu týdnů a měsíců muset podstoupit náročnou rekonvalescenci.  A veřejnost relativně klidně reagovala, i když nemoc omezovala jeho schopnost vykonávat úřad.

Také vysportovaný prezident Klaus měl skvrnku na svém zdraví. V létě roku 2008 mu v nemocnici na Bulovce, operovali umělý kyčelní kloub. Zotavování trvalo zhruba tři měsíce a prezident v klidu omluvil svou nepřítomnost na olympiádě v Číně. Václav Klaus také, před nástupem do nemocnice upozornil veřejnost, že zdravotnický poplatek 60,- Kč bude platit jako každý jiný občan. Regulační poplatky krátce před tím, zavedl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Ovšem, dnes zdravotně hendikepovaný prezident Zeman je skvrna na křišťálové čistotě prezidentského úřadu. O to se, mimo jiné, starají protagonisté České televize.

Miloše Zemana jsem poznal na živo, už před sametem. Bylo to někdy koncem roku1988 a ještě jednou v létě 1989. Na zapřenou přijel k nám do Havlíčkova Brodu a později do Chotěboře, se zajímavou přednáškou o ekonomii v praktickém životě. Jeho názory mě okamžitě zaujaly. Už tehdy jsme se dozvěděli o ostrůvcích pozitivní deviace za hlubokého komunizmu. V té době byl už po druhé vyhozen ze zaměstnání a nebýt listopadu, asi by se později na svět koukal zamřížovaným oknem.