Povídání o letním čase.

Tak nevím… V rádiu, televizi a jinde mě přemlouvali, abych dneska v neděli, mezi druhou a třetí hodinou v noci, přeběhl na letní čas. U nás doma jsme dříve mnoho hodin nemívali, staral jsem se hlavně o pendlovky. 

Snad proto je teď pro manželku samozřejmé, že léta už s evropským časem musím šoupat. Tedy přátelé, protože jsem přítel pořádku, léta matu budíka i sebe, aby mě vzbudil ve dvě hodiny, tedy ve tři letního času. Potom následuje šoupání se čtvery hodinami nástěnnými a pošoupání dalších, asi sedm hodinek náramkových. Potom ještě musím zaběhnout do garáže a na léto připravit hodiny v autě.

Pro mladé přátele nutně dodávám, že počátek současného šoupání časem je „novodobě“zavedeno od roku 1979. V roce 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a zimní čas posunuli ze září na konec října. Myslím, že tehdy se všichni meloucháři a jinak přičinliví lidé, změně rádi přizpůsobili. Do zaměstnání se sice chodilo potmě, ale pro chalupáře, zahrádkáře, trempy a jiné únikáře to bylo požehnání.

Ještě nutně musím dodat, že letní čas pro trempy nevymyslela vláda jedné rudé strany. Jak je známo, v českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Až ve zmíněném roce 1979 si potřetí Češi začali každoročně posouvat hodinky. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců, podle směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady. „Tu máš, čerte kropáč!“